Z

Zámek Litomyšl

Na místě slovanského hradiště a pohraničního hradu Slavníkovců, který v 15. století přestavěli Kostkové z Postupic, vyrostl v Litomyšli za Vratislava z Pernštejna v letech 1568 –1581 rodový a reprezentativní renesanční zámek. Výstavbou byli pověřeni císařští stavitelé Giovanni Battista Aostalli a Ulrico Aostallis a na výzdobě zámku (psaníčková a figurální sgrafita na fasádách a štítech a s dvěma velkými bitevními scénami na hlavním nádvoří) se převážně podíleli italští mistři.

Po smrti poslední členky rodu Pernštejnů – Frebonie z Pernštejna (†1646), se panství dostalo do držení rodu Trauttmansdorffů. Za nich došlo v zámku k barokním úpravám. V roce 1753 pak zámek prostřednictvím sňatkové politiky přešel do majetku Waldstein-Wartenbergů a za jejich působení dochází k poslední větší úpravě. Po požáru (1775) bylo mimo jiné mezi roky 1796–1797 vybudováno zámecké divadlo, jehož jedinečný soubor jevištních dekorací provedl vídeňský dvorní malíř divadelních kulis Josef Platzer. V mnoha místnostech, hlavně v 1. patře, provedl v 90. letech 18. století malíř Dominik Dvořák geometrické i krajinné nástěnné malby.

Roku 1855 kupují ve veřejné dražbě panství Thurn-Taxisové, kteří jsou až do konce II. světové války posledními majiteli litomyšlského zámku. Ten byl v roce 1962 vyhlášen Národní kulturní památkou jednak pro svoji uměleckou a architektonickou hodnotu a jednak jako důkaz úcty k českému národnímu skladateli Bedřichu Smetanovi, který se 2.března 1824 narodil v zámeckém pivovaře. V roce 1999 byl zámek v Litomyšli zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Tímto zápisem byl potvrzen jeho světově výjimečný význam.