P

Památky

Hrad Pernštejn

V místech, kde se řeka Svratka zakusuje do skalnatých vrcholů Českomoravské vysočiny, byla ve 13. století započata stavba mohutného hradu, dnes známeho pod jménem Pernštejn. Hrad si dodnes zachoval svojí pozdně gotickou až renesanční tvář, přesně takovou, jakou měl v 16. století, kdy byl dostavěn. V dobách, kdy Pernštejn vznikal, byli Pernštejnové jedním z nejbohatších rodů v českých zemích. Osudným se jim staly až nenávratné půjčky císařům.

Hrad Svojanov

Příspěvková organizace Hrad Svojanov spravuje a provozuje rozsáhlý areál středověkého královského hradu z poloviny 13. století upraveného empírově v polovině 19. století, od roku 1910 ve vlastnictví Města Poličky. V prostorách hradu se nacházejí historické expozice, rozhledna na břitové věži Hlásce, gotická zahrada, restaurace a turistická ubytovna s kapacitou 62 míst. V rámci provozu organizace zajišťuje konání svatebních obřadů, slavnostních hostin, rautů, firemních akcí, kulturních vystoupení a krátkodobých výstav výtvarného umění.

Městské hradby

Mezi poličská nej patří mohutné kamenné hradby s 19 baštami, které v délce 1220 m obepínají celé historické jádro města a patří mezi nejzachovalejší hradební opevnění ve střední Evropě. Prohlídku hradeb si při návštěvě Poličky nemůžete nechat ujít. Průvodcovství zajišťuje Centum Bohuslava Martinů odtud se vychází s průvodcem a zde je možné si prohlídku objednat. Prohlídka určeného úseku hradeb zahrnuje výstup na ochoz, procházku po části ochozu a návštěvu hradební bašty (bašt) - vše s patřičným výkladem vztahujícím se k historii a charakteristikám tohoto středověkého opevnění.

Světnička Bohuslava Martinů

Pokud se odhodláte zdolat 192 schodů v kostelní věži, dostane se do rodné světničky hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Skladatelův otec, povoláním švec, zde “vykonával funkci pověžného – stráž proti ohni ve dne i v noci”; ve věžní světničce bydlela jeho rodina. Skromný pokojík vyhlíží dnes v hlavních rysech tak, jako v letech Bohuslavova dětství. Z věžního ochozu se nabízí pěkný rozhled po městě (Martinů svoji věž jednou přirovnal k majáku).

Toulovcovy maštale

Přírodní rezervace Maštale byla zřízena vyhláškou OkÚ Chrudim dne 1. prosince 1993 a OkÚ Svitavy dne 26. června 1992 a zaujímá území v povodí horního toku Novohradky na rozmezí České tabule (Loučenské tabule) a Českomoravské vrchoviny. Nachází se na rozmezí okresu Chrudim a Svitavy, na katastrálních územích Bor u Skutče, Budislav, Jarošov u Litomyšle, Leština, Nové Hrady, Paseky, Podměstí, Proseč a Zderaz. Větší část rezervace se nachází v jihovýchodním okraji okresu Chrudim. Oblast má charakter zvlněného reliéfu, generelně ukloněného k severu.

Veselý kopec

Jediná rozsáhlejší expozice lidového stavitelství v Pardubickém kraji. Přináší svědectví o životě drobných zemědělců a řemeslníků v období od poloviny 19. století do poloviny 20. století. První expozice byla návštěníkům zpřístupněna v roce 1972. Expoziční celky naleznete v osadě Veselý Kopec a v Hlinsku - památková rezeravce lidové architektury Betlém.

Zámek Litomyšl

Na místě slovanského hradiště a pohraničního hradu Slavníkovců, který v 15. století přestavěli Kostkové z Postupic, vyrostl v Litomyšli za Vratislava z Pernštejna v letech 1568 –1581 rodový a reprezentativní renesanční zámek. Výstavbou byli pověřeni císařští stavitelé Giovanni Battista Aostalli a Ulrico Aostallis a na výzdobě zámku (psaníčková a figurální sgrafita na fasádách a štítech a s dvěma velkými bitevními scénami na hlavním nádvoří) se převážně podíleli italští mistři.

Zámek Moravská Třebová

Zámek v Moravské Třebové patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě. Na konci 15. století se zde vůbec poprvé v českých zemích objevily moderní renesanční prvky a na začátku 17. století vznikla tři manýristická křídla podle plánů italského stavitele. Zámek proto nechybí v žádné české učebnici dějin umění. Moravská Třebová vznikla v polovině 13. století. První písemná zmínka se týká místního fojta (úředníka) a je obsažená v listině z roku 1270. Zakladatel budoucího města, Boreš z Rýzmburka, patřil mezi významné druhy českého krále Václava I.

Zámek Nové Hrady

Zámek Nové Hrady je rokoková stavba vybudovaná v letech 1774–1777 hrabětem Jeanem-Antoinem Harbuvalem de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel podle stavebního návrhu Josefa Jägra. Pro svoji architektonickou jedinečnost a umístění v uměle vybudovaném přírodním areálu býval celý zámecký komplex nazýván “Malý Schönbrunn” nebo “České Versailles”. Ucelený rokokový areál obsahoval vstupní bránu a francouzskou zahradu se správními budovami, špýchar a anglický park s pískovcovou Křížovou cestou (1767), vedoucí k pozůstatkům původního gotického hradu. Po roce 1989 byl zámek vrácen v restituci vnukům původního majitele – textilního továrníka Josefa Bartoně z Nového Města n. Metují, kteří jej nabídli k prodeji.